Po autonehodě, kterou jsem zažila jako šestiletá, mi na obličeji zůstala ošklivá jizva.Když jsem před nedávnem o půlnoci šla vyvenčit našeho pejska, uviděla jsem na lavičce u břehu řeky ženu.Přátelsky mi pokynula, abych si sedla vedle ní.Viděla jsem, že je překrásná.Obě dvě jsme mlčky pozorovaly hladinu.Najednou její ruka se dotkla mojí jizvy.Ikdyž mi to bylo trapné, nikdy jsem se tak dobře necítila.Po chvíli jsem se s ní rozloučila a šla domů.Ve svém pokoji - jsem se náhodou podívala do zrcadla.Moje jizva zmizela!Rozhodla jsem se, že znovu poběžím k řece.Ta žena stále seděla na lavičce, ale přes obličej měla černý šátek.Když jsem k ní přišla, opatrně jsem zvedla šátek a podívala jsem se jí do obličeje.Najednou jsem na jejím čele poznala svou jizvu.Ta žena se na mě usmála a řekla:Buď šťastná...
Aktuální články
- Neberte to jako návrat...
- Po delší době informační článek...
- Blog slaví svůj 1. rok + ostatní novinky
- Já koukám! :-*
- Účast v soutěži - "Vylepšete" logo Blog.cz / Pokus
- Všimli jste si? // Nepřítomnost na blogu stále trvá
- A nový vzhled je tu :)
- Zase zpátky?
- Už mě to nebaví...
- Doporučuji // Song ~ P!nk - Funhouse

presneee tak... kolko som si toho kedysi vypocula za Tokio Hotel :) a prave preto nechcem byť taka ako ONI